Držení zbraně, postoje, způsoby a polohy

   Ovládání zbraně musí být pevné a přesné. Palec s ukazovákem ovládají ricasso ve směru naplocho a prostředník zůstává opřen o příčku a ovládá směr ostří. Dobrá ovladatelnost zbraně je nutná k přesným a učinným akcím a k bezpečnému vedení zbraně při samotné akci s ní.
   Z hlediska polohy pěsti v rámci držení zbraně máme v italské škole celkem šest poloh. Určující pro pojmenování je část ruky, která je při držení navrch.



   Palcová = palec a ukazovák nahoře
   Hřbetní = hřbet ruky navrch (čepel naplocho)
   Dlaňová = dlaň a prsty ruky nahoře
   Malíková = malíková hrana ruky nahoře (čepel rubem dolů)

   A k tomu dvě mezipolohy

   Dlaňová příčná = natočení ruky 45° - mezi palcovou a dlaňovou
   Hřbetní příčná = natočení ruky opačně – mezi palcovou a hřbetní



   Zde je vhodné poznamenat, že takto určované polohy zbraně, jako terminologie technik, se užívaly až od konce 16. století a ač dříve konkrétní polohy ruky mistři nepopisovali, přesto jim přikládali velký význam a pro některé pohyby považovali danou polohu držení za jedinou možnou.

   Nejprve ze všeho si popíšeme a určíme vzdálenosti -tedy rozestup mezi soupeři. Střeh, konkrétní postoj a polohu zbraně volíme až od určité (dosahové) vzdálenosti, ne tedy jsme-li od soupeře 10 metrů. :o)
   Z hlediska využitelnosti pro napadení, zahájení akce, rozdělujeme vzdálenost na čtyři délky.
Bezpečná = vzdálenost, na kterou nelze soupeře bez přiblížení nijak ohrozit. Obvykle zde volíme běžný (civilní) postoj a volnou polohu zbraně (nebo je zbraň dosud v závěsníku).

Střední / útočná = vzdálenost, ze které lze po přiblížení jedním krokem (posun, předkrok) zaútočit výpadem nebo útočným vstupem. Čepele na sebe nedosáhnou.

Blízká /výpadová = z této vzdálenosti lze soupeře zasáhnout jedním výpadem bez přiblížení – nejčastěji při protiakcích. Při této vzdálenosti také mohou být zbraně v kontaktu – dotyk, vazba.

Těsná = soupeře lze zasáhnout bez pohybu nohou, nebo nelze již účinně použít zbraň k bodu, či seku – dochází zde k navalování a úderům jinou částí zbraně. Čepele ve vazbě/doteku se kříží zhruba v polovině délky.

   Přesné stanovení vzdáleností není, je totiž odvislé od schopnosti šermíře překonat konkrétní vzdálenost a také na délce čepele.
   Vzdálenosti ještě můžeme dělit na vlastní rozestup = jak jsme vzdáleni od soupeře a na rozestup soupeře = jak je vzdálen soupeř.
   S ohledem na vlastnosti šermíře a individuální schopnosti i výcvik, mohou tyto dvě vzdálenosti být rozdílné. V boji se pak každý ze soupeřů samozřejmě snaží prosadit svou vzdálenost.

   Střehy jsou hlavní známkou italské školy šermu a nejdůležitější podmínkou vedení boje. Italské střehy se vyznačují největší rozmanitostí a vynalézavostí – od střehů běžných až po střehy jednoúčelové a bizarní. Každý učitel šermu učil svůj soubor a druhy střehů.
   Střeh (quardia) bychom mohli definovat jako postoj, ve kterém polohou nohou, těla i zbraně, očekáváme útok soupeře – tedy je to hlavně obranný postoj. Což ovšem nevylučuje, že nelze ze střehu útočit.
   Zaujmout střeh vyžaduje rozvahu, jistotu a vlastně i odvahu. Musíte se v něm cítit přirozeně a jistě, proto jej musíte mít dobře nacvičený a vžitý. Z daného střehu musíte vědět a být schopni provést následnou akci – obranu, či útok. Tedy nestavíme se do různých střehů jen pro efekt, abychom ukázali, kolik obrázků jsme okoukali.
   Střehy nejsou trvalé statické postoje, ale momentální výchozí postoje pro boj, útočnou akci a mění se tedy často před samotnou akcí.
   Abychom se mohli dostat k různým střehům a jejich odlišnostem v italské škole, zvolíme nejprve střeh základní – univerzálni (neutrální). Jeho vlastností je vyváženost, stabilita, schopnost stejného pohybu vpřed i vzad a schopnost rukou vykonat všechny pohyby rovnoceně.

   Osa těla svisle, těžiště v ose, osa končí v polovině vzdálenosti chodidel, tělo vytočené pravým (při levém střehu levým) ramenem k soupeři (zúžený profil), chodidla v pravém úhlu = přední noha k soupeři, zadní chodidlo kolmo k ní.
   Váha rovnoměrně na obou nohou, obě nohy stejně pokrčené, koleno přední nohy nad nártem. Paty jsou na jedné ose.
   Ruka se zbraní mírně pokrčena v lokti, čepel šikmo vzhůru – hrot ve víši očí soupeře. Pěst ruky/koš zbraně nad přední nohou, čepel mírně vytočena dovnitř.
   Levá ruka pokrčená před hrudí, nebo opřena hřbetem zápěstí o levý bok.


   Tento postoj/ střeh je znám až od novějších šermířských škol, ale je vhodný k výchozímu popisu a k základnímu nácviku, neboť nejlépe umožňuje rozvíjet koordinaci pohybu a jde o základní šermířskou figuru, platnou až do současnosti.

   a – podle výšky postoje a těžiště náklonu těla
   b – podle pozic nohou
   c – podle poloh ruky a zbraně

a) podle výšky postoje
   - vysoký s menším pokrčením nohou
   - vysoký s menším rozestupem
   - střední (základní)
   - nízký s větším pokrčením nohou
   - nízký zvětšením rozestupu chodidel

aa) podle náklonu těla
   - svislý vzpřímený
   - předkloněný
   - zakloněný

ab) podle váhy těžiště
   - dopředný / obranný     = váha na přední noze
   - střední     = váha na obou nohou rovnoměrně
   - zadní / útočný     = váha na zadní noze

b) podle pozic nohou
   - pravý / základní     = chodidlo pravé nohy k soupeři, levé chodidlo kolmo k ose
   - levý / opačný     = stejný postoj s levou nohou vepředu
   - čelný     = chodidla na jedné přímce rovnoběžně
   - šikmý / otevřený     = chodidlo levé nohy není na stejné ose, ale více vlevo od osy boje
   - skřížený / přechodový     = přední noha přes osu souboje
   - skřížený / zadní     = zadní noha v zakročení za přední (pravou) nohou
   - zádový     = obrácený čelný – zády k soupeři



c) podle polohy ruky a zbraně
   Dle pozice ruky a směru čepele, dělíme na:
   - útočné     = čepel směřuje k soupeři
   - obrané     = čepel je v některé krytové poloze – směřuje stranou
   - nápřahové     = čepel směřuje šikmo vzad – je v nápřahu pro sek

   Z hlediska vlastní strany dělíme střehy ruky a čepele na:
   - vnitřní     = na své vnitřní straně (obvykle levé) – strana břicha
   - vnější     = na vnější straně

   Dle výšky rozdělujeme střehy / polohy zbraně na:
   - vysoké     = čepel a ruka je v úrovni hlavy a nad ní
   - střední     = čepel je v úrovni břicha a hrudi
   - dolní / nízké     = čepel je na délku ruky ve spodním pásmu – pod pasem

Ozbrojená sebeobrana III RAPÍR Italská škola šermu - Larsova škola šermu